Hrušeň aneb chybami se člověk učí
Stará hrušeň v sadě stojí
ovoce však neurodí.
Klouček volá sveho otce:
(otec zrovna čistí kotce)
"Naše stará hrušeň,
uschlá je jak šušeň."
"Prijď sem tato, prijď sem s pilou,
pokacíme hrušeň shnilou."
Tata pilou hrušeň naříz,
za chvili z ní zbýl jen paříz.
U pařízu kaluž krve,
tam co klouček postál prve.
Plače otec, plače mama
synek nejni mezi nama.
Neplačte vy rodičové,
narodí se dítě nové.
Až však budeš kácet strom,
dítě bys měl poslat dom.
