Metabolismus (-ismy 20. století)
Když se šero snoubí s tichem,
děje se mi cosi s břichem.
Do tmy táhlé zvuky kvílí,
zesilují každou chvílí.
Zesilují v strašný hlomoz,
plačky šeptám: „Bože, pomoz!"
Nemocen, či hladovím?
To se asi nedovím.
I když mi zvuky brání spáti,
musím se vždy trochu smáti -
ať si jak chci poručím,
vždycky znovu zakručím.
Nemusí se člověk pýřit,
měl by se s tím raděj smířit.
Když se ticho topí v šeru,
tak já na ty zvuky seru.
